Proč jsem vytvořil Transformativní terapii

Když lidé přijdou na terapii, obvykle chtějí jediné: zbavit se utrpení.

Chtějí méně úzkosti. Méně depresí. Méně OCD. Méně paniky. Méně bolesti.

A to je pochopitelné. Když člověk trpí, chce, aby utrpení skončilo.

Přesto si myslím, že zde moderní psychologie často dělá chybu.

Příliš mnoho terapeutických přístupů chápe duševní zdraví jako odstranění symptomů. Jako návrat do normálu. Jako dosažení stavu, ve kterém člověka nic netrápí.

Jenže co když je to příliš malý cíl?

Co když skutečným cílem není jen méně trpět, ale stát se lepším člověkem?

Co když je cílem růst?

Když symptomy zmizí

Představme si dva lidi.

První člověk se zbaví úzkosti. Přestane mít panické ataky. Přestane se vyhýbat situacím. Jeho symptomy ustoupí.

Druhý člověk dosáhne stejného výsledku. Ale kromě toho se stane odvážnějším. Disciplínovanějším. Moudřejším. Naučí se nést odpovědnost. Začne pečovat o své vztahy. Začne budovat smysluplný život.

Oba jsou zdravější než předtím.

Ale nejsou na stejném místě.

První člověk se vrátil tam, kde byl.

Druhý člověk se proměnil.

A právě tato proměna je tím, co mě zajímá.

Transformace místo návratu

Moje vlastní cesta nezačala v učebnicích psychologie.

Začala v utrpení.

Po většinu života jsem bojoval s OCD, úzkostmi, depresivními obdobími a nekonečným přemýšlením. Jako mnoho jiných lidí jsem dlouho věřil, že štěstí přijde ve chvíli, kdy všechny problémy zmizí.

Jenže život tak nefunguje.

Každý člověk bude trpět.

Každý člověk zažije ztrátu.

Každý člověk bude čelit nejistotě.

Každý člověk jednoho dne zemře.

Otázkou tedy není, jak utrpení zcela odstranit.

Otázkou je, jakým člověkem se díky němu staneme.

Amor Fati

Jedním z nejdůležitějších konceptů, které ovlivnily můj pohled na terapii, je stoická myšlenka Amor Fati.

Láska k osudu.

Ne pouhé snášení života.

Ne rezignace.

Ne pasivní přijetí.

Ale schopnost říci: „Tohle bych si původně nevybral, ale stalo se to. A já z toho vytvořím něco dobrého. Život mi poslal tuhle výzvu a já jí řeknu ano.“

Člověk s Amor Fati nehledá způsob, jak uniknout realitě.

Hledá způsob, jak ji proměnit v růst.

To neznamená, že máme milovat bolest samotnou.

Znamená to milovat možnost, kterou nám bolest nabízí.

Možnost stát se silnějšími, moudřejšími a soucitnějšími.

Šest pilířů transformace

Právě proto vznikla Transformativní terapie.

Není to jen metoda redukce symptomů.

Je to model osobního růstu postavený na šesti pilířích.

Vhled

Naučit se rozlišovat mezi tím, kdo skutečně jsme, a tím, co nám naše mysl právě říká.

Přijetí

Přestat vést nekonečnou válku proti vlastním emocím. Přestat s všemi možnými druhy kompulzivního chování, kterým utíkáme zpravidla od úzkosti, ale i dalších emocí, které nechceme přijmout a kterých se bojíme.

Válečník

Rozvíjet odvahu jednat navzdory strachu a touha nakopat své poruše zadek.

Život

Budovat život, který stojí za to žít — vztahy, práci, zdraví, poslání a radost.

Flexibilita

Zpochybňovat destruktivní přesvědčení a učit se dívat na svět pružněji.

Existencialismus

Najít smysl i tváří v tvář utrpení, nejistotě a vlastní smrtelnosti. Najít smysl i v tom špatném. Najít Amor Fati.

Duševní zdraví jako cesta

Myslím si, že duševní zdraví není cíl.

Je to vedlejší produkt.

Vedlejší produkt života, který je prožíván odvážně.

Vedlejší produkt charakteru, který se učí růst.

Vedlejší produkt člověka, který přestane čekat na dokonalé podmínky a začne jednat už dnes.

Nejsme zde proto, abychom se stali bezchybnými.

Jsme zde proto, abychom se stali lepšími.

A někdy se právě utrpení, kterému se nejvíce bráníme, stane branou k největší proměně našeho života.

To je myšlenka, na které stojí Transformativní terapie.

Ne pouze uzdravení.

Transformace.

Brzo na tenhle blog nasdílím více příspěvků, mrkněte sem jednou za čas a věřím, že tu vždy čas od času přibude nový článek! (A nakonec doufejme snad i možnost dát "odběr", ať ten novej článek přijde rovnou do mailu, hehe).